iFLEET » Archiv 2005-12 » Jak dál s knihami jízd?

Jak dál s knihami jízd?

 
a011_kniha

úterý, 2. června 2009

Knihy jízd jsou po schválení odpočtu DPH u osobních automobilů dalším ostře sledovaným tématem, které se projednává v poslanecké sněmovně. Vedení knihy jízd není ze zákona povinné, jedná se však zřejmě o nejpraktičtější dokument pro následnou...

 

Knihy jízd jsou po schválení odpočtu DPH u osobních automobilů dalším ostře sledovaným tématem, které se projednává v poslanecké sněmovně. Vedení knihy jízd není ze zákona povinné, jedná se však zřejmě o nejpraktičtější dokument pro následnou uznatelnost nákladů na provoz vozidla. Dále vyplývá nutnost vést evidenci o firemních vozidlech také ze Zákona o účetnictví, a to za účelem plateb silniční daně. Jinými slovy – firma nemusí knihy jízd vést, ovšem pak nemůže ani daňově náklady na provoz svých vozidel uplatnit.

Podobně jako nemožnost odpočtu DPH u osobních automobilů, tak i vedení knihy jízd bylo považováno donedávna za nezpochybnitelnou a neměnnou legislativní „cihlu“. Nástup finanční krize ale zapůsobil jako katalyzátor, který dokázal po šestnácti letech konečně zrovnoprávnit osobní automobil s jinými dopravními prostředky a nyní zapůsobil i v oblasti vedení knihy jízd. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž připravilo legislativní návrh na úpravu, která by umožnila (s největší pravděpodobností od června) alespoň omezené a podmíněné zrušení knihy jízd. Tento návrh je vytvořen především pro malé firmy a živnostníky, protože provoz bez dokladování cest záznamy v knize jízd bude možno uplatnit pouze u tří automobilů ve firmě a navíc je navržen měsíční limit 5000 Kč. Stojí to tedy vůbec za řeč?
 
Absurdní dokument? 
Předchozí ministr průmyslu a obchodu Martin Říman označil knihu jízd několikrát za nesmysl a zbytečné papírování, které beztak většina podnikatelů různými způsoby obchází. O neoblíbenosti tohoto dokumentu svědčí i fakt, že byla kniha jízd vloni vyhlášena druhou největší absurditou v rámci ankety Absurdita roku, která se uskutečňuje v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Cílem ankety je upozornit na legislativní nesmysly a přispět k jejich odstranění. Kniha jízd by podle této ankety měla být jedním z nich. Podle metodického pokynu ministerstva financí musí podnikatelé dokládat skutečné náklady provozu vozidel. K tomu se používají papírové nebo nově také elektronické knihy jízd, kde je uvedeno kdy, odkud, kam a proč auto jelo.
Určitou úpravou pro vedení knih jízd byl zákon Ministerstva dopravy ČR č. 304/1997 Sb. Podle něj není jejich vedení pro provozovatele firemních automobilů povinné, nicméně jedná se stále o nejpraktičtější dokument pro prokazování nákladů na jejich provoz pro daňové účely. Pokud vede provozovatel jiný pro něj vhodnější způsob prokazování a zajistí, aby byl v případě kontroly ze strany finančního úřadu dostatečně průkazný, pak knihy jízd řidiči vést nemusí. Je ale třeba upozornit, že kniha jízd nenahradí cestovní příkazy, protože zatímco cestovní příkazy jsou evidencí vztahující se k zaměstnanci, knihy jízd se vztahují k služebnímu vozidlu.
 
Příliš málo
Obecně je záhodno, aby se legislativa zjednodušovala a přiměřené paušální náklady či odvody jsou v řadě případů nejvhodnějším řešením. Výsledkem je většinou výrazné snížení administrativní zátěže, omezení prostoru pro korupci či šikanu ze strany úřadů, a to vše při víceméně stejné celkové finanční bilanci (pokud je systém správně nastaven). Jenže navržených 5000 Kč jako měsíční limit pro provoz jednoho vozu znamená roční náklady ve výši 60 000 Kč. Do nich se musí provozovatel vejít včetně případných oprav, plateb za servisní prohlídky a samozřejmě provozní náplně včetně paliva. U vozu nižší střední třídy se bude cena dvou servisních prohlídek pohybovat okolo 20 000 Kč dohromady, při nájezdu 35 000 km ročně a spotřebě 6 l/100 km budou náklady na palivo při stávajících cenách činit cca 52 000 Kč. Pouze tyto dvě položky tedy představují náklady ve výši 72 000 Kč. Je tedy evidentní, že pokud bude provozovatel přistupovat k problému z čistě finančního pohledu, paušál se mu s výjimkou nejmenších vozů a těch, které mají výrazně nízký kilometrový proběh, nevyplatí. Na druhou stranu je možno pojmout tuto možnost jako určitý „benefit“, například pro někoho z managementu společnosti. I když budou náklady na provoz manažerského vozu mnohem vyšší než pětitisícový paušál, může být pro vybraného manažera taková výhoda příjemná. Pokud je ovšem vůz schválen také pro soukromé využití, je v návrhu maximální výše paušálu pouze 4000 Kč.
Suma 5000 Kč nebo dokonce jen 4000 Kč je vnímána firmami všeobecně jako nedostatečná. Z 86 odpovědí manažerů zodpovědných ve firmách za provoz autoparku se pouze pět vyjádřilo kladně k možnosti jejího využití. Ve většině případů (54 odpovědí) byla vnímána výše limitu jako zcela nedostatečná. Dalším poměrně často uváděným argumentem proti využití paušálu (41 odpovědí) je také nutnost mít přehled o provozu vozidel, zejména o poměru ujetých soukromých a služebních kilometrů. Jenže uplatnění paušálu neznamená, že firma nemůže nadále vést evidenci o provozu vozidel pro svou vlastní evidenci. Jde o dva různé problémy: nutnost dokazovat náklady finančnímu úřadu a potřeba znát reálný provoz svých vozidel. Firmy tyto dvě věci často nerozlišují – ke své vlastní škodě...  
 
Celý článek naleznete v magazínu FLEET č. 3 / 2009          


 
 
 
 

Komentáře k článku

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve příhlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
 
 

Mimořádná vydání

Tour de Fleet 2019 - registrace

Den s Fleetem 2018Pardubice

Newsletter

Archiv
 
 
 
 

5. května 1323/9
140 00 Praha 4

Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318

Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@iFLEET.cz