Kuchařka Car Policy V: Skladba vozového parku

Seriál roku 2018 se věnuje dopodrobna tvorbě interních pravidel akvizice a provozu firemních vozidel. Velmi populární jsou napříč firmami diskuse o používaných značkách nebo modelech vozidel. Jak by měla Car Policy tato pravidla definovat?

Po prázdninové přestávce se opět vracíme k seriálu Kuchařka Car Policy. Tentokrát se zaměříme na velmi zajímavé téma, kterým je skladba vozového parku, a to s ohledem na aktuální vývoj na trhu automobilů, kdy je většina firemní klientely právě nyní nucena revidovat svá někdy i letitá pravidla určující značky, modely a především pak preferované pohonné jednotky pořizovaných vozidel.

Již v prvních dílech tohoto seriálu jsme se dotkli klíčových otázek, kolik a jakých vozidel bychom měli mít ve vozovém parku, případně, kdo by měl mít ve firmě nárok na služební vozidlo. Dále je pak samozřejmě pro efektivní správu vozového parku žádoucí vydefinovat po provedených analýzách TCO pro různé skupiny vozidel Car Policy konkrétní značky a modely. Následně, v souladu s dlouhodobým strategickým rozhodnutím vedení firmy o budoucích dodavatelích vozidel a služeb s jejich provozem spojených, uzavřít s dodavateli rámcové smlouvy zajišťující ekonomicky atraktivní podmínky včetně odpovídajícího kvalitativního standardu.

Rizika a výhody plné unifikace

Optimální skladba vozového parku z pohledu jeho správce by znamenala unifikaci, tedy pořizování v každé skupině vozidel pouze jedné jediné specifikace (model, značka, motorizace, typ pohonu, stupeň výbavy atd.). S takovým přístupem se setkáváme u největších vozových parků nebo skupin vozidel, jež primárně neplní roli benefitu. Nejčastěji se jedná o vozidla obchodních zástupců, která jsou navenek nejvíce vidět a utvářejí obraz o společnosti. Výhodou unifikace je flexibilita při interním přesouvání vozidel mezi uživateli a nákladovými středisky, snadný způsob objednávání nových vozidel (budoucí uživatel nevstupuje do procesu výběru), a také možnost do určité míry statisticky vyhodnocovat získaná data, například o spotřebě nebo nákladech na servis a pneuservis.
Nicméně u velmi početných flotil může hrozit riziko komplikace při jednorázovém vyřazení, tedy prodeji většího počtu vozidel, zvláště takových, která jsou doslova jedno jako druhé, tedy s jednou specifikací a barvou karoserie. Pokud se obměňují desítky až stovky stejných vozidel, která mají skončit na lokálním trhu ojetin, obvykle to způsobí krátkodobý převis nabídky nad poptávkou a v důsledku toho dojde k poklesu reálně dosahovaných prodejních cen.
Přestože bývá zvykem především u benefitních vozidel umožnit uživateli co nejširší výběr z dostupných vozidel na trhu, je omezení výběru vozidel na jednu značku výrobce efektivní. Usnadňuje totiž plánování závazku počtu odebraných vozidel, na jehož základě garantují dodavatelé velkoodběratelské slevy. Čím spolehlivěji dokážeme naplánovat své závazky, tím lepších podmínek lze u našich dodavatelů dosáhnout.

Celý článek naleznete na stránkách magazínu FLEET firemní automobily č. 5/2018

Související články

• Užívat si chytře
• Když něco nefunguje
• Ve víru unifikace
• Auta pro snazší život
• Taktický souboj