iFLEET » Archiv 2005-19 » Piráti silnic

Piráti silnic

 
d114_pirati

čtvrtek, 14. dubna 2011

V posledních letech se hodně mluví o pirátech silnic, o řidičích, kteří kličkují v mezerách zákonů nebo spoléhají na laxní přístup dopravních policistů. Jsou bezohlední vůči ostatním účastníkům silničního provozu a nezřídka je omezují svou agresivní...

 

V posledních letech se hodně mluví o pirátech silnic, o řidičích, kteří kličkují v mezerách zákonů nebo spoléhají na laxní přístup dopravních policistů. Jsou bezohlední vůči ostatním účastníkům silničního provozu a nezřídka je omezují svou agresivní a nezodpovědnou jízdou.

Slovo pirát pochází z francouzštiny (pirate) nebo z řečtiny (peiratés). Překládá se jako lupič. Původně bylo toto slovo dáváno do souvislosti s námořními lupiči, kteří přepadali obchodní lodě a někdy loupili i na pobřeží. V dnešní době piráti reprezentují spíše moderní rebely, kteří porušují zákony, pravidla a morální normy. Piráti obvykle odmítají tradiční hodnoty a identifikují se s vyvrheli. Typickým silničním pirátem současnosti je muž mezi 30 a 40 roky, finančně zajištěný, s výkonným autem...

Emocionální agrese
Emocionální agrese vysvětluje, proč se v dopravě někdy lidé zachovají vůči jinému řidiči až nepochopitelně bezohledně či agresivně. Agresivní chování totiž velmi často vzniká náhlým zaplavením negativními emocemi, např. hněvem, vztekem či zlostí. Silná emoce pak zablokuje anticipační schopnosti a řidič reaguje, aniž by přemýšlel nad následky. Zdrojem agresivní reakce také mohou být nahromaděné drobné negativní prožitky. Emocionální agrese nebývá promyšlena dopředu, propuká náhle, může však také sloužit ke znovunabytí ohrožené sebeúcty, k získání pocitu moci, posílení sociálního statusu, prosazení svého apod. Propuká často v důsledku negativních pocitů zaviněných stresem. Emocionální agresí můžeme vysvětlit nepochopitelné jednání řidiče superbu, který vytlačil na dálnici D1 mimo vozovku ve známém případu vůz mazda.

Psychologické charakteristiky silničních pirátů
Piráty silnic jsou podle psychologů nejčastěji osoby nepřizpůsobivé, impulzivní, vznětlivé, vzrušivé, nesvědomité, přecitlivělé, náladové, nespolehlivé, nedůtklivé, nezodpovědné, neopatrné, emočně labilní, agresivní, exhibicionisté, lidé s nedostatečnou schopností předvídat, kteří se spoléhají na náhodu, mají silnou potřebu vzrušení, odmítají společenské a morální normy, pravidla i zákony. Tendenci člověka jednat agresivně zvyšuje pocit bezmoci, provokace ze strany druhých osob, časté prezentace násilných scén, úspěch při předchozích agresivních reakcích, pocit sounáležitosti s agresivně laděným davem, konfrontační situace a stav intoxikace po požití alkoholu nebo drog.
Přirozeným podnětem agresivního chování je frustrace. Dnešní člověk je nucen svou agresi kontrolovat a projevovat ji společensky přijatelnými způsoby, jako je verbální agrese (nadávky, vyhrožování, kritizování, pomlouvání, ironie apod.). Hypotéza frustrace – agrese uvádí jako hlavní faktory frustrující vnější podmínky, např. narušení raného vývoje v dětství, soukromé faktory hněvu, krize a stresu, přílišnou hustotu dopravního provozu, anonymitu řidičů a městský způsob života s důrazem na výkon a soupeřivost. Frustrovaný řidič snáze podlehne svým negativním pocitům a v roli piráta riskantně brázdí silnice.

Bezohledné, pirátské chování může být reakcí na neuspokojení rozličných potřeb. Tendence reagovat agresivně se zvyšuje, pokud člověk v některé oblasti silně strádá nebo má pocit, že nepříznivá situace trvá příliš dlouho. Nepřátelské jednání může fungovat jako prostředek k odreagování, může následovat po silné zátěži apod. Agresivitu zvyšuje pocit nebezpečí nebo omezení vlastního teritoria. Další příčinou riskantního chování za volantem je pomsta. Pirátskou jízdou si řidič zvyšuje sebeúctu a symbolicky tak vyrovnává domnělou křivdu. Riskantní jízda také může fungovat jako kompenzace (tj. jako zdroj náhradního uspokojení), např. v oblasti seberealizace apod. Jízda pak funguje jako náhražka za produktivní činnosti či uspokojivý partnerský vztah. Takový pirát se mstí celému světu, že mu nedal lepší příležitost a reaguje negativně. Zbavuje se takto poctu bezmoci a posiluje sebeúctu. Rychlost jízdy a agrese v chování se stávají způsobem fiktivního ovládnutí světa.

K bezohlednému chování na silnicích také může přispívat stav nabuzení neboli excitace. Ten vybavuje chování člověka obrovskou energií, která v důsledku může vést i ke zvýšení agresivity. Stavem excitace také bývá vysvětlována agresivita při sportovních utkáních. V podobném stavu mohou být i řidiči jedoucí z posilovny či fotbalového zápasu. Agresivně se na silnicích také chovají lidé, kteří mají pocit, že je omezována jejich svoboda. V reakci na to se pak chovají destruktivně, zlobí se a staví se do opozice. Tato situace často nastává např. u řidičů čekajících v dlouhých kolonách. Bylo také prokázáno, že se lidé chovají agresivněji v horkém počasí. V letních dnech mají větší tendenci napodobovat agresivní model. Toto bylo později potvrzeno mnoha dalšími experimenty i z oblasti dopravy.
 

Celý článek Mgr. Veroniky Hamerníkové naleznete v novém vydání magazínu FLEET firemní automobily č 2/2011

 
 
 

Komentáře k článku

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve příhlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
 
 
 
 

5. května 1323/9
140 00 Praha 4

Tel.: +420 261 221 953
Tel.: +420 241 409 318

Fax: +420 241 403 333
E-mail: info@iFLEET.cz