Novela zákona čís. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která vstoupila v platnost dnem 1. 1. 2009 (zákon 302/2008 Sb.), přináší řadu novinek. Jednou z oblastí zákona, která doznala změn, je i část týkající se leasingu, tedy určité formy financování pořízení majetku pronajímatelem podle potřeb nájemce.

 

Na náš navyklý výraz „finanční pronájem“ budeme muset v návaznosti na novelu zákona o DPH trochu pozapomenout. V zákoně již totiž spojení „finanční pronájem“ nenajdeme. Výjimku však tvoří § 75, kde definice finančního pronájmu zůstala pro účely zamezení nároku na odpočet u osobních automobilů. Nově budeme mluvit buď o „dodání zboží“ nebo „poskytnutí služby“. A podle toho budeme uplatňovat DPH, ať již na vstupu – u nájemce, nebo na výstupu – u pronajímatele.

Jaké jsou tedy hlavní rozdíly mezi uvedenými zdanitelnými plněními?

 

Dodání zboží

Dodání zboží je v zákoně o DPH definováno v § 13. Od letošního roku tam najdeme nový odstavec d/, ve kterém se dozvíme, že za dodání zboží se považuje také: „ převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.“

Jinými slovy řečeno: Pokud je ve smlouvě mezi pronajímatelem a nájemcem zakotvena povinnost odkupu předmětu nájemní smlouvy na konci nájemního vztahu, jedná se vždy z pohledu zákona o DPH o dodání zboží. Zdanitelné plnění nastává dnem přenechání zboží pronajímatelem nájemci do užívání anebo dnem přijetí úplaty – i když v tomto případě úplaty jen částečné, podle splátkového kalendáře -  pokud byla tato úplata přijata před převzetím předmětu nájemní smlouvy nájemcem.

Pronajímatel je pak povinen do patnácti dnů vystavit daňový doklad na DPH z celkové ceny „finančního pronájmu“ a samozřejmě v příslušném termínu pro podání přiznání k DPH odvést daň z přidané hodnoty. Nájemce má naopak možnost na celou daň z přidané hodnoty uplatnit odpočet nejednou, opět v příslušném termínu pro podání daňového přiznání.

Upozornění: Jak vyplývá z výše uvedeného, v tomto případě není daňovým dokladem splátkový kalendář, ale faktura, kde bude vyčíslena celková cena „finančního leasingu“ bez DPH a daň z přidané hodnoty.  

 

Poskytnutí služby

Pokud je s nájemní smlouvou spojeno pouze oprávnění neboli možnost odkupu najaté věci po skončení nájemního vztahu, jedná se z pohledu zákona o DPH o poskytnutí služby. Zde bychom mohli říci, že se prakticky v porovnání s rokem 2008 nic nemění. Nájem je možno považovat za dílčí plnění, které se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě s případným odkazem na splátkový kalendář. Daňovým dokladem je pak splátkový kalendář a daň z přidané hodnoty je uplatňována jak pronajímatelem, tak nájemcem z jednotlivých splátek.

 

Místo zdanitelného plnění

Pokud se „finanční pronájem“ posuzuje jako dodání zboží, určuje se tak i místo zdanitelného plnění. Ve smyslu § 7 zákona o DPH je tímto místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje bez přepravy nebo odeslání. Je-li však zboží dodáváno spolu s přepravou nebo odesláním, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud se „finanční pronájem“ posuzuje jako služba, určuje se místo zdanitelného plnění podle § 9 zákona o DPH.

 

Poskytnutí „finančního pronájmu“ osobě povinné k dani v jiném členském státě EU

Posuzuje se stejně jako v tuzemsku buď jako dodání zboží do jiného členského státu, nebo poskytnutí služby. Pokud jde o dodání zboží, uplatní se osvobození od daně pouze v případě, že pronajímaná věc je přepravena nebo odeslána do jiného členského státu EU. Daňovým dokladem je doklad vybavený všemi náležitostmi, vystavený v souladu s § 34 zákona o DPH. V těchto případech nemůže  být daňovým dokladem splátkový kalendář obsahující náležitosti běžného daňového dokladu, neboť s uvedeným dokladem nemá náležitosti shodné. Do daňového přiznání se pak musí uvést celá hodnota zboží, na které byla smlouva o pronájmu uzavřena.

 

Poskytnutí „finančního pronájmu“ osobou registrovanou v jiném členském státě EU českému plátci

Tento pronájem je obdobou pořízení zboží, kterým je převod práva nakládat se zbožím jako vlastník s podmínkou, že najatá věc musí být přepravena nebo odeslána do České republiky. Daňový doklad se vystaví podle § 35 zákona o DPH a ani v tomto případě nemůže být daňovým dokladem splátkový kalendář.

Vzhledem k tomu, že při pořízení zboží z jiného členského státu EU vzniká povinnost přiznat DPH

tuzemskému příjemci, platí tato zásada také při tomto typu „finančního pronájmu“. Nájemce přizná DPH ke dni vystavení daňového dokladu, nejpozději však k 15. dni následujícímu po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno.

 

Přechodná ustanovení zákona

Pro smlouvy uzavřené do konce roku 2008 se použijí ustanovení zákona účinná v roce 2008, pokud byl předmět leasingu předán pronajímatelem nájemci k užívání do konce roku 2008.

 

Tento článek naleznete také v tištěné podobě v magazínu FLEET firemní automobily č. 1 / 2009