Kapacita nad zlato

iFLEET » Aktuální číslo » FLEET 1 / 2020 » Kapacita nad zlato

Kapacita nad zlato

pondělí, 22. června 2020

Vzrůstající tlak na rychlý růst elektromobility znamená zároveň i zvyšující se poptávku po bateriích, respektive jejich článcích, které jsou základem pohonné soustavy elektromobilů. Řada tradičních dodavatelů nestíhá pokrývat růst poptávky, automobilky samotné navíc touží také po vlastních výrobních kapacitách a potřebném know-how.

Americká Tesla je pro mnohé v oblasti elektromobility vzorem. Vzhledem k tomu, že s vývojem elektromobilů začala už v roce 2003 a soustředí se jen a jen na ně, má v porovnání s řadou tradičních automobilek v tomto odvětví poměrně solidní náskok. Odborníci například oceňují vyladění pohonů Tesly a jejich efektivitu, firma má ale také obrovské znalosti v oblasti výroby baterií.

Ovšem ani Tesla, pionýr elektromobility, nezvládá vše kompletně sama. V oblasti baterií je jejím dlouhodobým partnerem Panasonic, se kterým spolupracuje na výrobě především ve své první Gigafactory v americkém Renu. Na druhou stranu Tesla nevsadila jen na jednu kartu, v roce 2019 koupila společnost Maxwell Technologies, která se specializuje na vývoj superkondenzátorů, baterií a metod pro zvýšení hustoty ukládání elektrické energie.

Kromě své domácí továrny na baterie má Tesla na výrobu článků vlastní zařízení i v Číně (Gigafactory 3) a novou továrnu chystá u německého Berlína, kde by se kromě baterií měl vyrábět také elektromobil Model Y. Z hlediska baterií je tedy Tesla soběstačná, výrobu si zajistí ve vlastních továrnách, které ještě rozšiřuje na domácím území svých rivalů. I některé tradiční automobilky ovšem v poslední době spřádají plány na vlastní obří továrny pro výrobu akumulátorových článků, v zájmu zajištění alespoň částečné nezávislosti na dodavatelích.

Asie má náskok

Vedle Tesly zatím stále existuje jen málo automobilek, které skutečně mají nějaké vlastní výrobní kapacity baterií. Nejdále jsou v tomto ohledu v Číně, kde například v posledních několika uplynulých letech výrazně vyrostla automobilka BYD. Ta je známá i v Evropě, v současnosti je totiž největším výrobcem elektrobusů, které můžeme potkat třeba na různých evropských letištích.

Ovšem koncern BYD vyrostl právě na výrobě baterií, firma v podstatě začínala jako jejich výrobce pro mobilní telefony a teprve časem do svého portfolia postupně zařadila automobily. Nejprve klasické se spalovacím motorem (často šlo o nechvalně proslulé kopie „západních“ vozů), pak právě elektromobily, na které je teď BYD specialistou. S celkovou výrobní kapacitou 30 GWh baterií ročně (údaj z roku 2019) se může měřit s Gigafactory Tesly, kapacita nevadské továrny má být celkem 35 GWh.

Další čínské automobilky už tak samostatné nejsou: například státní SAIC i soukromá Geely spolupracují s (pravděpodobně) největším světovým výrobcem baterií, společností CATL. Geely má kromě joint-venture s touto firmou ale i společný podnik s konkurenčním gigantem LG Chem. Z těchto partnerství by měly těžit i značky Volvo a Polestar, které do koncernu Geely spadají.

Čína je dnes každopádně z hlediska výroby baterií dominantní zemí a mělo by to tak zůstat i do budoucna. Podle Benchmark Mineral Intelligence by podle aktuálních plánů měla ve světě v roce 2029 být celková kapacita pro výrobu baterií do elektromobilů ve výši téměř 2070 GWh, Čína má z tohoto koláče ukousnout téměř 70 procent. Dalších 4,7 procenta připadá na zbytek Asie. Mnohé nadnárodní koncerny, které dodávají třeba japonským a korejským automobilkám, totiž hodlají taktéž vyrábět v Číně.

Na dodávky CATL spoléhá například Honda. A třeba Nissan se k čínským dodávkám vlastně propracoval postupně. Původně spolupracoval s koncernem NEC, jejich společný podnik AESC ovšem v roce 2018 přebrala čínská Envision Group (Nissan si ponechal podíl 25 procent).

To Toyota, podle některých statistik stále největší automobilový koncern na světě, jde jinou cestou. U baterií pro hybridy je víceméně soběstačná, pro elektromobily se spojuje se společností Panasonic. Firmy založily společný podnik s názvem Prime Planet Energy and Solutions. Výroba ve společné továrně v Japonsku (Toyota má podíl 51 procent) měla původně začít letos prvního dubna. Společný podnik také pracuje na vývoji pokrokových baterií s pevným elektrolytem. V Číně zase Toyota navázala čerstvě spolupráci s BYD.

Trochu překvapivý krok učinilo Suzuki. To buduje továrnu na baterie v Indii, pracuje na ní s koncerny Toshiba a Denso. Korejská Hyundai Motor Group, do které patří jak Hyundai, tak Kia nebo Genesis, zase v oblasti baterií spolupracuje s domácí SK Innovation, která je součástí skupiny SK Group (jinak energetický a telekomunikační gigant).

Celý článek naleznete v magazínu FLEET firemní automobily 1/2020